SOUČASNÁ VĚDA VYVRACÍ DARWINISMUS
Ing.Vladislav Běhal, DrSc
V čem se darwinisté mýlí.
Tvrzení darwinistů, že mechanismem vývoje je přirozený výběr je nesmyslné, nevědecké a matoucí. Přirozený výběr může probíhat pouze mezi dvěma nebo více možnostmi, ale žádnou novou možnost nevytváří. Přirozený výběr nevytvořil žádný nový druh, žádnou novou rasu, ani novou bílkovinu (enzym). To je zapřahání koně za vůz. Po objevení, že základem dědičnosti je řetězec desoxyribonukleových kyselin (DNA), které určují pořadí aminokyselin v bílkovinách, mechanismus změn v organismech dostal konkrétní podobu. Známe 4 typy DNA, které se liší bázemi (adenin, guanin, cytosin, thymin). Každá aminokyselina je kódována trojicí těchto bází a přesné pořadí bází v řetězci zaručuje přesné pořadí aminokyselin v bílkovině (enzymu), které je nutné, aby bílkovina byla funkční. Nový enzym, což je nový elementární evoluční krok, může vzniknout jen změnou v genomu organismu, čili v jeho řetězci DNA. Darwinovy náhodné změny mají tedy konkrétní podobu v náhodných změnách v DNA, tj. v mutacích. Změnou jedné báze v jinou může vzniknout jiná aminokyselina a kumulací těchto změn vznikne nový enzym. Tato představa je však neuskutečnitelná. Předně, k náhodným mutacím dochází v celém genomu. Předpokládá se, že jen cca jedna dvacetina genomu kóduje nějaký životně důležitý enzym; v tom případě každá dvacátá mutace zasáhne gen kódující takovýto enzym, takže se nenarodí životaschopný potomek a k žádnému vývoji nedochází.
Pracujeme-li s náhodou musíme počítat s počtem pravděpodobnosti. Jednoduchý enzym, složený z 333 aminokyselin je kódovaný 1 000 bází. Pravděpodobnost, že se nějaký tisícičlenný řetězec DNA seřadí náhodně do požadovaného pořadí bází je 1 : 10600 tedy prakticky nulový. I jednoduché enzymatické systémy se skládají z několika desítek enzymů. Zaklínadlem, kterým darwinisté řeší nepravděpodobnost, jsou miliony let, během kterých evoluce probíhala. Téměř všechny živočišné kmeny, které dnes známe, se objevily v období kambria údajně před cca 550 miliony lety, během několika desítek milionů let, hotové, bez vývojových mezistupňů a od té doby se moc nezměnily. V každém případě 500 milionů let je příliš krátká doba, aby se náhodnými mutacemi nebo jinými náhodnými změnami v genomu smysluplně změnilo několik set milionů bází. (Genom psa je 2,4 miliardy bází, genom člověka a lidoopa 3 miliardy bází). Od kambria vymřelo veliké množství tehdy žijících organismů.
Jak ošidné je kalkulovat s miliony let vývoje nám ukáže údajný vývoj člověka. Člověk se měl oddělit od společného předka s šimpanzem před cca 5 miliony lety, čili zhruba před milionem generací. Rozdíl v pořadí (sekvenci) bází mezi šimpanzem a člověkem je 5% bází 1. (Starší údaje uvádí 1,6%). Kdybychom počítali jen 1,6%, pak z 3 miliard je 50 milionů, takže by mělo smysluplně, v 1,6% části, v zárodečných buňkách (jen mutace v zárodečných buňkách jsou dědičné), zmutovat v každé generaci 50 bází. To je nesmysl, protože genom všech organismů je neobyčejně stálý a každý organismus disponuje opravnými systémy, které chyby vzniklé při dělení buněk opravují. Kromě toho by mutovaly báze i ve zbylé části, takže by byly eliminovány pro život důležité pochody.
Kostra člověka a opic se liší ve třech zásadních věcech:
1) lebka člověka je na páteř nasazena (otvor je uprostřed) , jak odpovídá chůzi po dvou. Lebka opic je na páteř zavěšena (otvor je v zadní části lebky), což je výhodné při chůzi po čtyřech.
2) Lidské nohy jsou uzpůsobeny k chůzi po zemi ve vzpřímené poloze; opice mají všechny čtyři končetiny konstruované jako ruce uzpůsobené k životu na stromech. (Představa, že by se postupně vývojem měnily ruce na nohy je nereálná a nesmyslná; k čemu by byly končetiny, na kterých by se nedalo pořádně chodit ani držet větví.)
3) Těžiště lidské kostry je v oblasti kyčlí, opičí v hrudníku, což činí chůzi po dvou namáhavou. Žádné přechodné formy koster se nenašly. Obrazy ukazující přihrblé, chlupaté atd. lidoopy jsou vymyšlené falzifikáty.
Ing.Vladislav Běhal, DrSc
V čem se darwinisté mýlí.
Tvrzení darwinistů, že mechanismem vývoje je přirozený výběr je nesmyslné, nevědecké a matoucí. Přirozený výběr může probíhat pouze mezi dvěma nebo více možnostmi, ale žádnou novou možnost nevytváří. Přirozený výběr nevytvořil žádný nový druh, žádnou novou rasu, ani novou bílkovinu (enzym). To je zapřahání koně za vůz. Po objevení, že základem dědičnosti je řetězec desoxyribonukleových kyselin (DNA), které určují pořadí aminokyselin v bílkovinách, mechanismus změn v organismech dostal konkrétní podobu. Známe 4 typy DNA, které se liší bázemi (adenin, guanin, cytosin, thymin). Každá aminokyselina je kódována trojicí těchto bází a přesné pořadí bází v řetězci zaručuje přesné pořadí aminokyselin v bílkovině (enzymu), které je nutné, aby bílkovina byla funkční. Nový enzym, což je nový elementární evoluční krok, může vzniknout jen změnou v genomu organismu, čili v jeho řetězci DNA. Darwinovy náhodné změny mají tedy konkrétní podobu v náhodných změnách v DNA, tj. v mutacích. Změnou jedné báze v jinou může vzniknout jiná aminokyselina a kumulací těchto změn vznikne nový enzym. Tato představa je však neuskutečnitelná. Předně, k náhodným mutacím dochází v celém genomu. Předpokládá se, že jen cca jedna dvacetina genomu kóduje nějaký životně důležitý enzym; v tom případě každá dvacátá mutace zasáhne gen kódující takovýto enzym, takže se nenarodí životaschopný potomek a k žádnému vývoji nedochází.
Pracujeme-li s náhodou musíme počítat s počtem pravděpodobnosti. Jednoduchý enzym, složený z 333 aminokyselin je kódovaný 1 000 bází. Pravděpodobnost, že se nějaký tisícičlenný řetězec DNA seřadí náhodně do požadovaného pořadí bází je 1 : 10600 tedy prakticky nulový. I jednoduché enzymatické systémy se skládají z několika desítek enzymů. Zaklínadlem, kterým darwinisté řeší nepravděpodobnost, jsou miliony let, během kterých evoluce probíhala. Téměř všechny živočišné kmeny, které dnes známe, se objevily v období kambria údajně před cca 550 miliony lety, během několika desítek milionů let, hotové, bez vývojových mezistupňů a od té doby se moc nezměnily. V každém případě 500 milionů let je příliš krátká doba, aby se náhodnými mutacemi nebo jinými náhodnými změnami v genomu smysluplně změnilo několik set milionů bází. (Genom psa je 2,4 miliardy bází, genom člověka a lidoopa 3 miliardy bází). Od kambria vymřelo veliké množství tehdy žijících organismů.
Jak ošidné je kalkulovat s miliony let vývoje nám ukáže údajný vývoj člověka. Člověk se měl oddělit od společného předka s šimpanzem před cca 5 miliony lety, čili zhruba před milionem generací. Rozdíl v pořadí (sekvenci) bází mezi šimpanzem a člověkem je 5% bází 1. (Starší údaje uvádí 1,6%). Kdybychom počítali jen 1,6%, pak z 3 miliard je 50 milionů, takže by mělo smysluplně, v 1,6% části, v zárodečných buňkách (jen mutace v zárodečných buňkách jsou dědičné), zmutovat v každé generaci 50 bází. To je nesmysl, protože genom všech organismů je neobyčejně stálý a každý organismus disponuje opravnými systémy, které chyby vzniklé při dělení buněk opravují. Kromě toho by mutovaly báze i ve zbylé části, takže by byly eliminovány pro život důležité pochody.
Kostra člověka a opic se liší ve třech zásadních věcech:
1) lebka člověka je na páteř nasazena (otvor je uprostřed) , jak odpovídá chůzi po dvou. Lebka opic je na páteř zavěšena (otvor je v zadní části lebky), což je výhodné při chůzi po čtyřech.
2) Lidské nohy jsou uzpůsobeny k chůzi po zemi ve vzpřímené poloze; opice mají všechny čtyři končetiny konstruované jako ruce uzpůsobené k životu na stromech. (Představa, že by se postupně vývojem měnily ruce na nohy je nereálná a nesmyslná; k čemu by byly končetiny, na kterých by se nedalo pořádně chodit ani držet větví.)
3) Těžiště lidské kostry je v oblasti kyčlí, opičí v hrudníku, což činí chůzi po dvou namáhavou. Žádné přechodné formy koster se nenašly. Obrazy ukazující přihrblé, chlupaté atd. lidoopy jsou vymyšlené falzifikáty.
Co se dočtete v učebnicích molekulární biologie
Řada vědců, zejména v USA, svoje pochybnosti o platnosti darwinismu tají a projevují je jen příležitostně. Asi nejrozšířenější učebnice molekulární biologie „Základy buněčné biologie“ je napsaná B. Albertsem a dalšími šesti významnými vědci přednášejícími na nejprestižnějších universitách v USA a V. Británii. V této knize, v kapitole 6, pojednávající o opravných systémech v buňce, je položena kontrolní otázka (6-7, str. 205): Předpokládejme mutaci ovlivňující enzym, který je nutný pro opravu DNA poškozenou ztrátou purinových bází. Poškození tohoto enzymu vede k akumulaci zhruba 5 000 mutací v DNA každé buňky denně. Průměrný rozdíl v sekvenci DNA mezi člověkem a šimpanzem je 1%. Jak dlouho vám bude trvat, než se změníte v opici? Co je chybného na tomto tvrzení? Odpověď najdeme na str. A-18.: Tvrzení je zcela nesprávné. Nemůžeme změnit jeden druh v jiný jenom zavedením 1% náhodných změn do DNA. Je značně nepravděpodobné, že oněch 5 000 mutací za den nastane v pozicích, ve kterých se lidská a šimpanzí DNA liší. Navíc je zde vysoká pravděpodobnost, že při tak vysoké frekvenci mutací by došlo k poškození mnoha životně důležitých genů, které by vedly k smrti buňky. A konečně lidské tělo je tvořeno z přibližně 1013 buněk – abyste se změnil v opici, muselo by dojít k těmto změnám v mnoha buňkách a k některým by muselo dojít již během vývoje, aby se projevily změnou ve stavbě vašeho těla (například vznikem ocasu).
Vznik žádného nového druhu nebyl dosud zaznamenán.
U vyšších organismů, kdy je generační doba jeden rok, je to pochopitelné, ale ani u mikroorganismů, kde je generační doba několik desítek minut, nebyl za 150 let nový druh pozorován. (Kříženci dvou druhů rostlin, označené jako nový druh, jsou novým druhem jen papírově.) Octová muška, vhodný model pro genetiky, je pěstována 50 let v tisících chovech a podrobována vlivu různých mutagenů. Byly připraveny různé odrůdy a zrůdy, ale žádný nový druh a ani nový enzym nebyl zjištěn. Mikroorganismy rezistentní vůči antibiotikům nevytváří nové enzymy nebo bílkoviny, ale přebírají je od mikroorganismů, které je mají ve svém genetickém materiálu2.
Nemohli-li se organismy vyvíjet náhodně, musíme předpokládat, že vývoj je řízen nějakou inteligencí.
Vývoj uvnitř druhů neprobíhá.
Vznik nových ras, ať v přírodě při isolaci části populace (Islanďané, Baskové), tak při umělém šlechtění, je provázen ztrátou části genetického materiálu (genetický drift). Z vlka šlechtěním připravíte každou psí rasu, ale nikdy nevyšlechtíte z buldoka chrta nebo jezevčíka. Ztracené geny mutacemi nevzniknou. Nejedná se tedy o evoluci, ale o devoluci.
Podvody darwinistů.
Všechny důkazy, na základě kterých byl darwinismus akceptován jsou neseriozními podvody. Hlavním důkazem pro vývoj obratlovců byly kresby E. Haeckla, ve kterých dokazoval, že vývoj embrya člověka opakuje vývoj obratlovců od ryb, obojživelníků, plazů, ptáků až po savce. Haeckel však kresby upravoval, aby vyhovovaly jeho teorii. I když už jeho současníci poukazovali, že kresby nesouhlasí se skutečností, celé 20. století byl tento důkaz v učebnicích uváděn a je uváděn dosud 3,4,5.
Řada vědců, zejména v USA, svoje pochybnosti o platnosti darwinismu tají a projevují je jen příležitostně. Asi nejrozšířenější učebnice molekulární biologie „Základy buněčné biologie“ je napsaná B. Albertsem a dalšími šesti významnými vědci přednášejícími na nejprestižnějších universitách v USA a V. Británii. V této knize, v kapitole 6, pojednávající o opravných systémech v buňce, je položena kontrolní otázka (6-7, str. 205): Předpokládejme mutaci ovlivňující enzym, který je nutný pro opravu DNA poškozenou ztrátou purinových bází. Poškození tohoto enzymu vede k akumulaci zhruba 5 000 mutací v DNA každé buňky denně. Průměrný rozdíl v sekvenci DNA mezi člověkem a šimpanzem je 1%. Jak dlouho vám bude trvat, než se změníte v opici? Co je chybného na tomto tvrzení? Odpověď najdeme na str. A-18.: Tvrzení je zcela nesprávné. Nemůžeme změnit jeden druh v jiný jenom zavedením 1% náhodných změn do DNA. Je značně nepravděpodobné, že oněch 5 000 mutací za den nastane v pozicích, ve kterých se lidská a šimpanzí DNA liší. Navíc je zde vysoká pravděpodobnost, že při tak vysoké frekvenci mutací by došlo k poškození mnoha životně důležitých genů, které by vedly k smrti buňky. A konečně lidské tělo je tvořeno z přibližně 1013 buněk – abyste se změnil v opici, muselo by dojít k těmto změnám v mnoha buňkách a k některým by muselo dojít již během vývoje, aby se projevily změnou ve stavbě vašeho těla (například vznikem ocasu).
Vznik žádného nového druhu nebyl dosud zaznamenán.
U vyšších organismů, kdy je generační doba jeden rok, je to pochopitelné, ale ani u mikroorganismů, kde je generační doba několik desítek minut, nebyl za 150 let nový druh pozorován. (Kříženci dvou druhů rostlin, označené jako nový druh, jsou novým druhem jen papírově.) Octová muška, vhodný model pro genetiky, je pěstována 50 let v tisících chovech a podrobována vlivu různých mutagenů. Byly připraveny různé odrůdy a zrůdy, ale žádný nový druh a ani nový enzym nebyl zjištěn. Mikroorganismy rezistentní vůči antibiotikům nevytváří nové enzymy nebo bílkoviny, ale přebírají je od mikroorganismů, které je mají ve svém genetickém materiálu2.
Nemohli-li se organismy vyvíjet náhodně, musíme předpokládat, že vývoj je řízen nějakou inteligencí.
Vývoj uvnitř druhů neprobíhá.
Vznik nových ras, ať v přírodě při isolaci části populace (Islanďané, Baskové), tak při umělém šlechtění, je provázen ztrátou části genetického materiálu (genetický drift). Z vlka šlechtěním připravíte každou psí rasu, ale nikdy nevyšlechtíte z buldoka chrta nebo jezevčíka. Ztracené geny mutacemi nevzniknou. Nejedná se tedy o evoluci, ale o devoluci.
Podvody darwinistů.
Všechny důkazy, na základě kterých byl darwinismus akceptován jsou neseriozními podvody. Hlavním důkazem pro vývoj obratlovců byly kresby E. Haeckla, ve kterých dokazoval, že vývoj embrya člověka opakuje vývoj obratlovců od ryb, obojživelníků, plazů, ptáků až po savce. Haeckel však kresby upravoval, aby vyhovovaly jeho teorii. I když už jeho současníci poukazovali, že kresby nesouhlasí se skutečností, celé 20. století byl tento důkaz v učebnicích uváděn a je uváděn dosud 3,4,5.
Podvody se hemží i důkazy o přechodných formách mezi opicí a člověkem. Lebka nalezená v Piltdownu, určená jako přechodný typ, je podvrh. 40 let byla vystavována, bylo o ní napsáno sto článků a několik set disertací, ačkoliv dogmatem darwinismu nezatížený člověk na první pohled zjistí, že je to podvrh6. (Některá víra uzdravuje, některá zaslepuje.) Člověk nebraský byl zkonstruován na základě nálezu jednoho zubu pravěkého prasete 7. Člověk javanský z tří zubů, kusu opičí lebky a holenní kosti nalezené 15m od lebky v hromadě jiných kostí.8 Fosilie Pekingského člověka se pro jistotu ztratily. Jediná čelist se zuby sloužila ke konstrukci Člověka haidelbergského, povýšeného dokonce za nový lidský druh. Stáří fosilie bylo určeno na 700 nebo 400 milionů let (dle libosti) a tento druh byl adoptován na předka lidí žijících v Evropě.4 Celé číslo světově známého časopisu National geographic, bylo v r. 1999 věnováno konečně nalezenému přechodu mezi dinosaury a ptáky. Jenže o 2 roky později bylo ve vší tichosti zveřejněno, že jde o podvod. Kostra byla složena z části kostry dinosaura a části kostry vyhynulého ptáka.9,10
Stáří fosilií člověka, nalezených v Evropě, určoval na universitě ve Frankfurtu prof. R. Protsch. Stáří určil mezi 30 000 a 40 000 roky. Vědcům z Oxfordu tato čísla nesouhlasila s jejich měřeními a přijeli je do Frankfurtu ověřit. Tam zjistili, že přístroj, na kterém měly být fosilie měřeny (radiokarbonovou metodou), nikdy nefungoval a pan profesor si, s vědomím celého kolektivu, čísla vymýšlel. Jak se ukázalo, stáří fosílií, až na jednu výjimku, nepřesáhlo 7 500 let a to včetně kostí neandrtálců 4,11. Před komisí se Protsch hájil, že takto podvádí všichni. Přesto, že jsou tato čísla vymyšlená, uvádí se v učebnicích dál, protože se hodí do Darwinovy „teorie“!!!
Problematické je i stáří různých vyhynulých druhů. Radiokarbonovou metodou bylo určeno stáří dinosaurů na 13 tisíc let nebo o několik desítek let více a stopy dinosaurů. Existují i nálezy dinosauřích stop vedle stop člověka a velkých šelem. Rovněž přítomnost radioaktivního uhlíku 14C v černém uhlí zpochybňuje vysoké stáří uhlí; radioaktivní uhlík by už neměl být po 100 tisících letech přítomen, tedy měřitelný. Paleontologie i geologie je v současnosti zahlcena množstvím dat, která jsou ovlivněna podvodem, výmyslem, různými nepřesnostmi a je třeba je brát s velkou rezervou.
Za 150 let nepřinesli darwinisté jediný seriózní důkaz pro svoji teorii, o to víc podvodů a výmyslů.
Proč křesťané nepřijímají darwinismus.
Těch důvodů je několik. Logicky myslícímu člověku je jasné, že tak složitý systém, jako jsou živé organismy, nemohl vzniknout náhodou. Darwinismus je hlavní zbraní ateistů v potírání víry v Boha. Paul Johnson nazývá Darwina „svatým patronem všech ateistů“12 a zejména komunisté byli jeho zanícenými stoupenci. Mao veřejně uváděl, že „čínský komunismus byl vybudován na základě Darwina a evoluční teorie“. Darwinismus poskytoval a stále poskytuje zdůvodnění rasismu, zejména reprezentovanému německým nacismem.. Pokud je člověk jen výše vyvinutý živočich, pak pro něj platí stejné zákony jako pro ostatní živočichy, tedy slovy Darwina: „vyšší civilizované rasy po celém světě vyhladí bezpočet nižších“.13 Podle této „teorie“ Hitler likvidoval „méněcenné“ rasy a slabší jedince. E. Haeckel hlásal“ „Němci se od společného opičího základu vzdálili nejvíce. Po psychologické stránce mají nižší rasy blíže k zvířatům než k civilizovaným Evropanům. Je proto nutné přiřadit jejich životům jinou hodnotu“. Darwinismus nedává vysvětlení a zdůvodnění altruismu, lásky k bližnímu, ani nemůže být základem morálky a etiky.
Výzva pro 21. století.
Jak probíhala evoluce nevíme, je však jasné, že nemohla probíhat podle Darwinovy „teorie“. Pokud chceme ve vědě postoupit dále, musíme opustit slepou uličku darwinismu.14
Literatura
1 Britten R.J.: Proc.Natl.Acad.Sci., 98, 13633, 2002.
2 Běhal V.: Mode of Action of Microbial Bioactive Metabolites. Folia Microbiol. 51, 359, 2006.
3 Simpson G.G.: „An Introduction to Biology“. New York, 1965
4 Zillmer H-J: Evoluce podvod století. Knižní klub, Praha, 2006.
5 Wells J.: Darwinismus a inteligentní plán. Praha 2007.
6 Trefil J.: 1000+1 věcí, které byste měli znát, Praha, 2003.
7 Gregory W.K.: Science, 66, 579, 1927.
8 Gould S.J.: Natural History, 12, 1990.
9 Science, 290, 1114, 2000.
10 Nature 40, 539, 2001.
11 Der Spiegel 34/2004.
12 Johnson P.: Hrdinové, str. 8, Brno, 2008.
13 Megee B.: The Great Philosopher, B.B.C. Books, London, str. 247, 1987.
14 Yahya H., Běhal V., Giertych M.: O evoluci, Olomouc 2010.
Stáří fosilií člověka, nalezených v Evropě, určoval na universitě ve Frankfurtu prof. R. Protsch. Stáří určil mezi 30 000 a 40 000 roky. Vědcům z Oxfordu tato čísla nesouhlasila s jejich měřeními a přijeli je do Frankfurtu ověřit. Tam zjistili, že přístroj, na kterém měly být fosilie měřeny (radiokarbonovou metodou), nikdy nefungoval a pan profesor si, s vědomím celého kolektivu, čísla vymýšlel. Jak se ukázalo, stáří fosílií, až na jednu výjimku, nepřesáhlo 7 500 let a to včetně kostí neandrtálců 4,11. Před komisí se Protsch hájil, že takto podvádí všichni. Přesto, že jsou tato čísla vymyšlená, uvádí se v učebnicích dál, protože se hodí do Darwinovy „teorie“!!!
Problematické je i stáří různých vyhynulých druhů. Radiokarbonovou metodou bylo určeno stáří dinosaurů na 13 tisíc let nebo o několik desítek let více a stopy dinosaurů. Existují i nálezy dinosauřích stop vedle stop člověka a velkých šelem. Rovněž přítomnost radioaktivního uhlíku 14C v černém uhlí zpochybňuje vysoké stáří uhlí; radioaktivní uhlík by už neměl být po 100 tisících letech přítomen, tedy měřitelný. Paleontologie i geologie je v současnosti zahlcena množstvím dat, která jsou ovlivněna podvodem, výmyslem, různými nepřesnostmi a je třeba je brát s velkou rezervou.
Za 150 let nepřinesli darwinisté jediný seriózní důkaz pro svoji teorii, o to víc podvodů a výmyslů.
Proč křesťané nepřijímají darwinismus.
Těch důvodů je několik. Logicky myslícímu člověku je jasné, že tak složitý systém, jako jsou živé organismy, nemohl vzniknout náhodou. Darwinismus je hlavní zbraní ateistů v potírání víry v Boha. Paul Johnson nazývá Darwina „svatým patronem všech ateistů“12 a zejména komunisté byli jeho zanícenými stoupenci. Mao veřejně uváděl, že „čínský komunismus byl vybudován na základě Darwina a evoluční teorie“. Darwinismus poskytoval a stále poskytuje zdůvodnění rasismu, zejména reprezentovanému německým nacismem.. Pokud je člověk jen výše vyvinutý živočich, pak pro něj platí stejné zákony jako pro ostatní živočichy, tedy slovy Darwina: „vyšší civilizované rasy po celém světě vyhladí bezpočet nižších“.13 Podle této „teorie“ Hitler likvidoval „méněcenné“ rasy a slabší jedince. E. Haeckel hlásal“ „Němci se od společného opičího základu vzdálili nejvíce. Po psychologické stránce mají nižší rasy blíže k zvířatům než k civilizovaným Evropanům. Je proto nutné přiřadit jejich životům jinou hodnotu“. Darwinismus nedává vysvětlení a zdůvodnění altruismu, lásky k bližnímu, ani nemůže být základem morálky a etiky.
Výzva pro 21. století.
Jak probíhala evoluce nevíme, je však jasné, že nemohla probíhat podle Darwinovy „teorie“. Pokud chceme ve vědě postoupit dále, musíme opustit slepou uličku darwinismu.14
Literatura
1 Britten R.J.: Proc.Natl.Acad.Sci., 98, 13633, 2002.
2 Běhal V.: Mode of Action of Microbial Bioactive Metabolites. Folia Microbiol. 51, 359, 2006.
3 Simpson G.G.: „An Introduction to Biology“. New York, 1965
4 Zillmer H-J: Evoluce podvod století. Knižní klub, Praha, 2006.
5 Wells J.: Darwinismus a inteligentní plán. Praha 2007.
6 Trefil J.: 1000+1 věcí, které byste měli znát, Praha, 2003.
7 Gregory W.K.: Science, 66, 579, 1927.
8 Gould S.J.: Natural History, 12, 1990.
9 Science, 290, 1114, 2000.
10 Nature 40, 539, 2001.
11 Der Spiegel 34/2004.
12 Johnson P.: Hrdinové, str. 8, Brno, 2008.
13 Megee B.: The Great Philosopher, B.B.C. Books, London, str. 247, 1987.
14 Yahya H., Běhal V., Giertych M.: O evoluci, Olomouc 2010.
